Duchovní průvodce na cestě za sebepoznáním

~ DUCHOVNÍ NADHLED ~

Úvod spisu

Pro chystanou knihu duchovního průvodce Istara Sha

Proud přitéká. Ano, mnoho informací zde zapsaných o duchovnosti člověka bude. Každý však nahlédne pouze do kvalit, jenž přístupné mu jsou. Proč? No přec proto, že každý volí si pro sebe to nejlepší v dané chvíli.

V mládí si dopřejete radši sladký dort, nežli míti ve skříni zlato, není-liž pravda? V průběhu Vaší životní cesty měníte sebe a tím i své preference na život sám. Proto je tak důležité chápat sám sebe, neboť to vám dá do Vašeho projevu zde v tomto světě potenciál nejvyššího dosažitelného.

A tak se pojďme společně ponořit do duchovnosti člověka, jakožto vyobrazení cesty do posvátných chrámů, posvátných archívů, kde mnoho toho pro Váš vlastní život a životní poznání uloženo jest. Jen přijít. Jen přijít a vybrat si ten správný dar, jenž naplněn velkorysým bohatstvím nevídaného charakteru prozatím jen leží.

Však přijďte, vezměte ony spisy, využijte ono bohatství, jenž leží ladem, když může změnit Váš pohled na svět a tak i využít nové možnosti pro budování Vašeho světa v oázu klidu, radosti a harmonie se vším, co potřebovali byste k prožití naplněných životů. Ano, to vše bude přicházet skrze následující řádky. Už teď naplňují tato slova vaše duše radostí, neboť Vaše duše totiž moc dobře ví, o čem právě nyní hovořím.

Ano, moc dobře o tom všem ví, neboť duše je za závojem. Za závojem, jenž skrývá tento svět manifestace tvůrčího vědomí. Duše klíčem k objevení duchovnosti jest. A tak nezbývá, než pustit se do řádků, jenž zahaleny mystikou a mystickým prožitkem zůstanou na věky věků, neboť slovy vyjádřit nic takového nelze.

Lidé již dávno zapomněli, co mystika jest. Proto tak nevídané tyto řádky mohou zdáti se býti. Neboť lidé uvěznili sebe sama ve slovech nicneříkajících. Ó ano, mystika nejvyšším projevem duchovnosti člověka jest. Však zapomene-li člověk na mystiku samotnou, pak stává se jejich život býti vězením času a prostoru.

Však prorazit onu hradbu z předpojatosti člověka, toť pouze vůlí daného člověka umožněno může býti. Však pokusil-li by se druhý člověk prorazit onu bránu, jenž vytvořena samotným Božským prožitkem byla, pak takový člověk hoden své vlastní ryzosti nemůže býti.

Proto člověk musí objevovat sebe sama, neboť tvůrčí duch umožnil tvorbu člověka v samotné božské bytosti, jenž každý za sebe své životy prožívá. Však přec každý člověk společně s ostatními tvoří. Však kdo může říci, že jeden člověk vše ostatní tvořit nesmí?

„Ó jaká to nádhera přichází s tvůrčím vědomím člověka do světa!“
Istara-Sha

Počátek osudu

Osudem mnoho lidí vázáno jest. Však kdo mohl by odložit dosavadní knihu a ponořit se do příběhu knihy jiné? Nebo se jen na chvíli zastavit, odložit onu knihu, jenž právě čtena jest a tak býti sebou samým oproštěn od všech osudů světa sepsaného.

Ano, mnoho toho zdá se býti sepsáno, však moudří lidé nechtějí pouze studovat již sepsané životní příběhy, nýbrž chtějí tvořit si životy své vlastní! 😊 A tak se ponoří do jednotlivých spisů, jenž sepsány doposud nebyly, aby mohli poznat, co daný příběh přinese jim do jejich tvůrčího vědomí za poklady obohacující.

A tak ponořte se do knihy své, by poznali jste, zda již sepsána jest, či tvůrčí vědomí ovlivňuje obsah jejich! Poznejte onu knihu, by mohli jste určit své dosavadní snažení. Přec nechtěli byste tvořit, pokud neměli byste možnost oné tvorby.

„Proto osudem vázáni býti nemusíte,
neboť tvůrčí duch čeká na tvůrčí projev svůj.“
Istara-Sha

Mnoho příběhů sepsáno bylo v průběhu tvůrčího procesu života. Však lidé přišli, by ony osudy mohli přepisovat životními příběhy svými. Mnoho však ztratilo touhu svou sepisovat příběhy své, a tak vzali si knížky ostatních, by mohli inspirovat se.

Poté však mnoho z nich zapomene, že tvořit nové příběhy zde přišli. A tak upadají ve své inspiraci a knihy ostatních tak znova tvořit v daném čase přišli. Ono sepsaná kniha, která hodnocení kladné má, tak oblíbená mezi čtenáři jest, že? A tak všichni volí si své oblíbené romány namísto sepisování vlastních příběhů, jenž tvůrčí potenciál daleko překonat ony dosavadní romány mají.

A tak nezbývá, než odložit ony knihy již sepsané. Na chvíli. A postupně učit se sepisovat příběh svůj vlastní. Nenechat inspirovat se ostatními, dyť přece své vlastní osudy vymyslet jste se zde rozhodli přijít!!!

Sepisujte osudy své, neboť kniha, jenž sepisujete právě nyní, právě tam probíhá v oněch knihách záminka pro to, byste onu knihu na chvíli odložili a občerstvili se v úrovních Otce. A tak odložte knihu svou odtama, kde jste si ji vzali. Knihovník Vám ji rád opět vydá, jakmile rozhodnete se v ní pokračovat! On očekává, on vydá vám rád jakoukoliv knihu světa, by projevili jste tvůrčí talent vědomí a umožnili jejich přepis ve svou vlastní knihu slasti!

Amen.
Istara – Sha

Ony jednotlivé knihovny, ve kterých každý tvůrčí akt volí si, tam je mnoho knih. Skutečně mnoho! Však kdo mohl by vybrat si tu správnou pro svůj vlastní život? … Ó ano, jaká to velkolepá otázka očekává se býti zodpovězena právě nyní. Ne. Však nyní ponecháme onu odpověď stranou, neboť přece vy již moc dobře víte, co právě nyní volíte.

Každý člověk přišel zde v tomto čase, by svůj život utvořil milostí boží. Ó ano. Milostí Boží – jaká to velkolepá fráze. Milost Boží… No, pravdou to však zdá se býti, neboť mnozí lidé prožívají opětovné spojení, jenž aktem samotného Boha jest.

I Otec-Zdroj přináší lidem své naděje. Ano, on promlouvá skrze jednotlivé knihy, ve kterých zanechal esence své. On promlouvá skrze jednotlivé osudy, kde zanechal stopu k domovu svému. Ano, právě toť tím klíčem k životu v knihách jest. Opustit všechny ony knihy a podívat se z dáli na celou onu knihovnu.

Však pouze skrze klíče Boží tyto zámky prolomeny býti mohou, by čtenář odevzdal knihy své a spočinul v domově otce-Zdroje. Na chvíli? Na měsíce, či roky? Toť záležitost tvůrčího vědomí jest. Netřeba spěchat, kde čas zajisté není. Však kde čas není, tam ani vědomí ustáleno není. Je tam proud informací, kde nemožno skutečně býti. Informace tvoří svět, však teprve prostředí udává zkušenosti tvůrčím vědomím, jenž projevem tvůrčího aktu získávají zkušenosti pro své vlastní životy.

A tak co obsahem této kapitoly o osudu vlastně jest? Následujte jej, chcete-li prožívat život bez tvůrčího aktu. Chcete-li však onen tvůrčí akt vědomí naplno ve svém životě využít, pak musíte obelstít samotnou knihu osudu a namísto toho stát se ústřední postavou daného děje. Není to však tak zcela jasné, neboť ne vždy ona osoba v příběhu hrdinou jest. Ba dokonce ani ústřední postavou daného příběhu!!! Proto dbejte na to, jaké role si v daných knihách sami přisuzujete.

Někdo probudí se jako princ, někdo zase jako sluha. Však kdo mohl by říci, že nemohli jste si zvolit role jiné? Ano, každá kniha nabízí mnoho postav, mnoho dílčích příběhů, jenž zasazeny do daného prostředí formou časoprostoru jest. Však nezapomeňte, že i Země nabízí toho ve skutečnosti mnoho!!!

Žít život svůj moudré jest, však žijete skutečně život svůj?! Toť skutečná otázka jest! … Není důležité prožít životy ostatních jako životy své vlastní. Však tvůrčí vědomí potřebuje prožít si příběhy své, by mohl zhodnotit knihu, jenž on sám sepisovat vydal se svým životním příběhem.