Spřízněnost duší

~ KAŽDODENNÍ MOUDROSTI ~

V našich životech můžeme neustále slyšet příběhy o spřízněných duších, a to zejména tehdy, když se to týká životních partnerů. Je to tak? 🙂 Co však ona spřízněnost duší znamená? O tomto se budeme bavit právě v tomto článku možná skrze poměrně netradiční pohled na tuto tématiku. Pojďme tedy na to.

Úvod

Abychom se mohli bavit o něčem konkrétním, je vždy povinností řečníka vysvětlit dané pojmy. Máme zde tedy pojmy celkem dva – Duše a spřízněnost. Poměrně náročné pojmy, že? :)) Tak si je pojďme nyní společně vysvětlit, abychom dobře pochopili celý tento článek a myšlenky v něm správně.

Pojem DUŠE

Duše je nástroj vědomí (naší podstaty, božského já, či ducha) k prožitku daného “příběhového prostředí” – tedy plnohodnotného prožívaného života obohacující nás o mnoho nových zkušeností, poznání daného prostředí a jeho obohacení o projev naší vlastní podstaty v reálném čase – tedy v tady a teď. Duše cestuje celým universem – tedy v daném systémovém prostředí, kde se projevuje v různém čase na různých místech v různé formě. To by mohlo být základní definicí vyjadřující duši.

Pojem SPŘÍZNĚNOST

Spřízněnost lze připodobnit souladu, harmonii, tedy synchronnímu nastavení, které se vzájemně nijak nevyrušuje. Spřízněnost duší tedy můžeme brát jako dva lidi (jakožto projevy podstaty v daném čase a prostoru v dané formě), kteří jdou stejnou, či podobnou životní stezkou poznání.

Spřízněnost duší

Svou podstatou duše ani nemůže být jakkoliv spřízněná s čímkoliv, neboť je to nástroj vědomí. Chceme-li se tedy bavit o spřízněnosti, je zcela nutné přejít na úroveň vědomí, které ony nástroje využívá k projevu sebe sama, nechceme-li tedy porovnávat dva nástroje na základě pouhopouhé podobnosti oněch nástrojů – duší. A zde se to již začíná komplikovat.

Pokud se chceme bavit o úrovni vědomí, musíme se přenést přes všechny své zkušenosti a názory, které jsme přijali za své vlastní a nahlížet na život jakožto celistvý živoucí “organismus”, který se neustále mění, rozvíjí a vytváří neustále nové a nové situace a s tím související zkušenosti. Jsme-li obeznámeni s nedefinovatelností samotného vědomí, je možno teprve nyní začít se bavit o spřízněnosti duší – tedy spřízněnosti vědomí. Začneme tedy krásnou metaforou.

Kapka vody v oceánu

Představte si nekonečný oceán, ve kterém jste obsažení přesně v jeho jedinečném středu. Vše odehrává se okolo vás – okolo jedinečné kapky, kterou nyní prožíváte. Vy jste středobodem onoho oceánu (onou kapkou – oním vědomím, kterým nyní v danou chvíli jste a kterou prožíváte). Nyní, když si uvědomíte svou vlastní kapku, zjistíte, že jste přímo navázáni s kapkami, jenž vás obklopují a takhle se ony vazby řetězí až do nekonečné dálky samotného oceánu. To je prvotní úvaha – být kapkou nekonečného oceánu (celistvého života).

Ona samotná kapka představuje proces poznání – tedy aby celistvé vědomí obsáhlo celý oceán, musí vstoupit do každé kapky a poznat její charakteristiky, které se k prožitku a pochopení nabízí. Je-li každá kapka spojená s kapkou návaznou, vzniká tak skutečně velkolepá show, kde vědomí zakouší vše a stává se celistvým oceánem obsahující veškerou moudrost jsoucna (obsažené kapky daným vědomím = úroveň vědomí).

Každá kapka je však zcela jedinečná a zcela zásadně – neustále se měnící. V každé chvíli života se každá kapka přizpůsobuje životu, stejně jako voda v našich oceánech neustále proudí díky velice silným proudům života. Proto až teprve tehdy, stane-li se vědomí celistvým oceánem, pochopí moudrost života celistvého (mistrovství). Ovšem, stane-li se vědomí celistvým oceánem, stává se tak vlastně každou kapkou, že ano? 🙂

A tak jsme dorazili do cíle. Není zde nic, jako spřízněná duše. Není zde nic, jako nespřízněná duše. Vše zkrátka je, jakožto celistvý obraz života ryzího.

Aby to nebylo však tak jednoduché... 🙂

Ovšem, nikdy není nic zcela jednoduché. Onen oceán, který jsme si představili, jakožto jsoucno, kde prožíváme onen život, je přístupný pro všechny vědomí, které jsou. Proto zde nejsme “sami”. Jsme zde všichni, jakožto božská vědomí, které společně vytvářejí a zároveň poznávají prožívanou skutečnost. Každá kapka může mít jiné vědomí a přesto jsou kapky, které mohou mít vědomí zcela identické. Jsou zde vědomí, které mají určité cíle, které mohou být v souladu s cíli jiných. To je soulad na úrovni vědomí.

Spřízněnost vědomí, chceme-li ji určitým způsobem vyobrazit, je jako vzdálenost kapky od kapky vámi aktuálně prožívané. Je-li ta kapka přímo ve vaší bezprostřední blízkosti, můžeme s jistotou říci, že je v souladu, neboť přijala část vás, jakožto část sebe sama. Máte nejvyšší předpoklady stejných charakteristik. Zato kapka na opačném konci oceánu může mít charakteristiky zcela odlišné. Proto úroveň souladu je daleko nižší, než-li těch, kteří vás přímo obklopují. Ovšem celý oceán je pohyb neustále se vzájemně měnících se kapek, který vytváří proces života. Proto můžete potkávat lidi, kteří jsou na stejné vlně, ale také ty, kteří jsou zcela odlišní v závislosti na tom, jak daleko od vás byly ve stavu bez procesu života. Není zde tedy žádná spřízněná duše, nýbrž je zde úroveň spřízněnosti mezi jednotlivými vědomími, které se projevují díky duším.

Pochopíme-li onu souhru všech vědomí v daném systémovém prostředí, je zcela logické, že na základě svých zkušeností každé vědomí jde určitou cestou, která nemusí být v žádném případě zcela shodná s cestou vědomí jiného. A tak vzniká chaos. Přece poznat vše není těžké. Ale umět se přizpůsobovat a chápat nejen ono prostředí, ale veškeré vlivy na ono prostředí. To je teprve začátek skutečného porozumění samotnému životu.

Závěr

Chceme-li jakkoliv definovat spřízněnost duší, musíme nejdříve pochopit to, co stojí za tím. Řekneme, že je nám člověk spřízněný, má-li stejné názory? Nebo je nám s ním příjemně? Nebo je to náš životní partner, kterého jsme si vzali (nebo uvázali?) na svou cestu? 🙂 Na základě čeho soudíme, je-li ona “duše” spřízněná, či nikoliv? Někdy do stejného cíle vede mnoho různých cest – odsoudíte někoho za to, že zvolil jinou cestu i přesto, že se setkáte opět v souladu v onom cíli? Zamyslete se nad tím a užívejte si všechny, kteří doprovázejí vás v daném okamžiku, včetně těch, kteří zvolili si právě nyní jinou cestu, než vy. V cíli se opět setkáte a budete se společně radovat a vyprávět si své vlastní zážitky.