Marek Szweda

11 denní půst

~ Osobní zkušenost ~

Ahoj všichni! Jak víte, jsem velký nadšenec mnoha různých věcí, hlavně něco nového a netradičního, “alternativního” (pokud se to ovšem zrovna netýká zkoušet nové jídla – třeba housenky a tak, toho se zdržuju…) a tak se s vámi chci podělit o zkušenost, kterou jsem prožíval během posledních dvou týdnů – tedy kompletním půstem.

Mnoho náboženství, nebo snad možná i dokonce každé z nich má ve svých tradičních zvyklostech zakódován půst – ať už v rámci nějákého svátku, nějáké životní situace, očištění a tak dále… Něják mi to nedalo a vzhledem k tomu, že se věnuji občas meditacím a spirituální tématice, filosofii, táhlo mě to vyzkoušet si několik dní nejíst a tak se taky stalo.

Celkem jsem vydržel (nebo spíše lépe řečeno – jsem potřeboval) 11 odlehčených dní bez stravy, bez jakéhokoliv jídla, jen s čistou studenou vodou bez jakýchkoliv šťáv, bez jakýchkoliv kalorií, chutí a tak dále.

Člověk je zvyklý jíst celý svůj život a neuvědomí si pak, že může jeden den prožít bez jídla či bez vody, aniž by ho popadl amok. Je to velké poznání, velká zkušenost, že tělo dokáže normálně fungovat i bez jakékoliv stravy, avšak nejen to… Během půstu se tělo kompletně čistí tím nejprostším, nejpřirozenějším a nejúčinnějším způsobem na nejhlubších úrovních – buněčné, tedy na úrovni kmenových buněk. (dle vědeckých výzkumů zcela jasně prokázáno – hledejte)

Půst iniciuje tělo k tomu, že rozebere vše, co je neaktivní, co je nepřirozené, odebere minerály tam, kde nemají být, odebere buňky, které již nefungují, nebo jsou příliš staré a tyto získané zdroje následně zpracovává k vytváření buněk zcela nových, které se aktivují právě na popud onoho půstu. Je to však složitější, neboť když lidé během půstu trpí, neměli by jej dělat. (poznámka k zamyšlení: v těle probíhá neustálá výměna buněk, jeden cyklus probíhá cca 7 let)

Když člověk dělá něco z donucení, bolí to, trpí, nedokáže s tím pracovat (viz lidé trpící hladem v Africe, nebo třeba vězni). Avšak když to člověk dělá za účelem poznání, harmonizace těla a mysli, tak celý ten proces se tomuto přizpůsobí a ono vám to opravdu bude velkým přínosem ve Vašem životě.

Jsou zde lidé, kteří žijí zcela bez vody i jídla, jsou lidé, kteří jí písek, jsou lidé …. domyslete si cokoliv, protože téměř nic není nemožné, řekl bych. Třeba existuje Ind, který již 70 let nic nejedl ani nepil, protože byl zasvěcen jedné bohyni a proběhla tam dohoda mezi nimi… Doktoři jej studují a stejně nic nepochopili, protože tam se jedná o hlubší principy, než zažívá běžný člověk. Ten Ind dokáže samoregulovat celé své tělo, všechny procesy, a na to že je mu 80 let, je vitálnější než průměrný 40ník). Co není běžné, je považováno za vyjímku, unikát, a přesto lidé mají v sobě uložené klíče ke všem těmto znalostem a schopnostem, když mají zájem se rozvíjet, poznávat, zkoušet…

Člověk, když tak nad tím přemýšlí, nedokáže si vlastně ani představit, že by všichni lidé nepotřebovali jíst, že by se vyživovali pouze pránou (čchi, ki, univerzální energií, kundalíni,…) protože lidé by měli tolik času, nepotřebovali by si vydělávat na jídlo, nemuseli by strávit hodiny u vaření, a v důsledku by to změnilo život všech lidí na planetě… Takže tady tohle uvědomění je velice důležité pro mě osobně. Vím, že bych klidně mohl přejít na pránu a vyživovat se skrze meditace, skrze tu pránu, či jak to nazveme, ale ovšem je zde nutno zeptat se, PROČ? … Kolik radosti lidé prožívají při jídle ve společnosti, kolik radosti babičce udělá, když Vám napeče cukroví a vy jí za to pochválíte jak výborné je. Jsme tady a máme tyto možnosti, tyto tradice, tak je využívejme a jezme společně, avšak nezapomínejme na to, že když nám tělo nefunguje správně, jsou zde přirozené způsoby, jak se dát do pořádku, ne s léky, ne s jídlem, ale v tomto případě třeba i půstem.

Jak těch 11 dní půstu probíhalo?

Jednoduše, v neděli jsem přijel od rodiny z Brna, kde mi dali ještě s sebou na cestu krabičku s tvarovohou úžasnou domácí buchtou, a já jsem věděl že to bude moje poslední jídlo, protože během cesty mě přepadla neskutečná touha prostě od následujícího dne pár dní nejíst, z ničeho nic, jen tak prostě na zkoušku, čím mě to obohatí a tak se i stalo. Dal jsem si ještě v noci tu skvělou buchtu a od příštího rána nic nejedl.

Těch 11 dní bylo zajímavých, tělo se nějákým zvláštním způsobem přenastavovalo, šlo to opravdu cítit, že využívá jinou energii, než na kterou jsem zvyklý celý svůj život, ten pocit jsem ještě sice nedokázal zcela obsáhnout a aktivně jej využívat, ale vím, že to tam bylo a třeba příště se mi podaří jej pochopit, když se tomu budu věnovat a zaměřím na to svou pozornost.

Během půstu jsem dělal obyčejné věci, trénoval, chodil do školy, člověk má spoustu času když nemusí vařit, nemusí jíst, a navíc ani toho tolik nenaspí. Opravdu je tedy spousta času na přemýšlení a zejména DOKONČENÍ ROZDĚLANÉ PRÁCE, protože něják vás ten půst donutí si udělat pořádek jak ve fyzickém světě, ve smyslu těla a činností, úklidu domova, dodělání rozpracovaných úkolů v životě, ale také i v mysli, a emocích, protože ono to všechno stejně velice úzce souvisí.

Takže co tím chci říct?
Jsem dobrej! 🤔🤣 Ale ne, jde o to informovat o zkušenosti, kterou jsem osobně prožil, a třeba tak inspiruji někoho, aby to zkusil také, nebo nad tím alespoň někdo zapřemýšlel… A navíc, rád píšu.🧐

✍️Marek Szweda 🐲🐉

Moudrost na závěr

„Člověk si nemůže dovolit býti jiným před obědem a jiným po obědě. Nesmí připustit, aby čas nebo jeho útroby a účet v bance určovaly jeho životní filozofii. Musí si vytvořit svůj mravní rámec, který zajistí stálost jeho osobnosti.”

Andrew Fielding Huxley