Proč jsem začal masírovat? ~ Osobní zkušenosti ~ Většina mých přátel bezesporu ví, že se poslední dobou vcelku intenzivně věnuji masážím. Je to vcelku zajímavé …
Naplnění svého poslání
~ OSOBNÍ ZKUŠENOST ~
Ve svém životě jsem nikdy před svou duchovní poutí neuvažoval o tom, jaké je mé poslání. Ne, nebylo to tak, že jsem nepřemýšlel o tom, co mám dělat a čemu se mám věnovat, jako být strojařem nebo třeba být trenérem, abych měl zkrátka dostatek peněz a luxusu. To vůbec ne, o tom jsem přemýšlel a představoval si jak zbohatnu! 😀 O tom však ono poslání vůbec nikdy nebylo…
A tak pro mne bylo milým překvapením, že aniž bych uvažoval nad tím posláním, se ono poslání stejně nějakým způsobem začne definovat a začne naplňovat život daného člověka a on tak začíná být šťastný a naplněn tím, co tvoří.
Má duchovní cesta mi přišla do života z čista jasna. Nebylo to tak, že bych od malička měl nějaké schopnosti, nebo přemýšlel nad mystikou a duchovnem. Známky toho tam samozřejmě byly, ale to může říci každý člověk. Naprosto každý. 🙂 A tak abych to nějakým způsobem zakončil, tak Vám všem chci říci, že jakmile člověk vstoupí na svou duchovní cestu, pak ona duchovnost naplní jeho život. Pokud člověk přijme cestu osudu, osud naplní jeho cestu. Rozhodne-li se člověk žíti šťastný život, pak prožije šťastný život.
Má cesta “osudu” byla naplněna tím, co jsem vykonal v posledních letech. A tím hlavním pro mne bylo v tomto projevu zde sepsat dílo ve spojení s duchovní úrovní. Ono dílo se nazývá projekt SIOMA X – aneb duchovní mystérium, které nabízí každému čtenáři ponořit se do energií duchovní sféry a začít se tak “ladit”, jako hudební nástroj za pomocí ladičky na informace z “vyšších” sfér, kde můžeme čerpat moudrost dosud nevídanou. To je mé poselství pro všechny. To byla má úloha zde. To bylo to, co potřeboval jsem vykonat ne pro sebe, ale pro nás všechny, kdož jsou zde na planetě Zemi v tomto čase a prostoru.
Aktuálně jsou to tři hlavní spisy – Mistr Toruka a moudrosti každodenního života, Mistr Etiops a Konec nevědomosti o energiích a Mistr Itaniel I. a Změna, jakožto prvotní princip poznání.
Jsou to knihy, které nejsou “obyčejné”… jsou velice specifické svým obsahem a také svým stylem psaní. Je to sepsáno v meditacích, někdo tento proces nazývá channeling, někdo automatické písmo, někdo hovory s Bohem, někdo spojení se svou hlubší moudrostí, … Každý, ať to nazývá, jak chce. 🙂 Pro mne nejdůležitější je, že jsem to vše sepsal v ryzím stavu bytí, kdy obsah textu nebyl zkreslen mým egem a byl tak umožněn zápis nejryzejší podstaty, jaké jsem dovedl v daném čase.
Spisy jsou pro mne skutečně velice důležité. Někdo by řekl, že jsou to jen bláboly a já bych řekl to stejné, kdyby se mi tyto knihy dostaly do rukou například před 10 lety. Ovšem, život nás vede určitou stezkou, kdy prožíváme určité zkušenosti a “lekce”, které vedou nás k širšímu vhledu, hlubšímu pochopení naší prožívané reality. A tak jsem tyto knihy vydal přesně tak, jak bylo mi dáno je sepsat. Někdo by onen text upravil do klasické podoby knih, kdy by nebylo poznat, že se jedná o channeling, vypustily by se určité fráze, určité části a mohl bych vystupovat jako duchovní učitel, ovšem to by ztratilo veškerou vnitřní moudrost a poté byl by to jen cár papíru s textem, kterých jsou plné knihovny.
Bylo to pro mne skutečné dilema, mám vůbec takové knihy zveřejnit? Co si o mně pomyslí ostatní? … Ano, ego pracovalo na plné obrátky, ovšem, když jsem ony knihy upravoval a formátoval, co se týče grafické stránky a pravopisu, ona moudrost sepsaná v těchto spisech mne tak naplnila úžasem nad onou zapsanou moudrostí, že jsem postupně procházel skrze jednotlivé závoje nevědomí a objevoval, co onen text ve skutečnosti lidem přináší.
Nejsou to knihy na přečtení za noc, ano, první čtení může být takové rychlé a plytké, aby se člověk v onom textu zorientoval, avšak to vůbec není cílem. Cílem je POCHOPENÍ. A toho člověk dosáhne tím, že se ponoří do toho, co je psáno a přijímá pohled, jenž nabízen mu skrze onu četbu jest. O nic více nejde. Jen o to ponořit se do onoho textu, jako když se člověk vysvleče a skočí do vody – to je ona zkušenost. Jinak je to jenom popis prožitku, který ten, který nikdy takto do vody neskočil, nepochopí. A o tom tyto knihy jsou. O tom, jak žít skutečný život, ne jen pouhé domněnky, které se skutečností nemají mnoho společného.
Poté, co jsem všechny tři knihy dopsal, ono trojí mystérium do sebe naprosto dokonale zapadlo. Všechny informace z jednotlivých knih utvořil dokonalý harmonický obraz o životě a člověk tímto získá “půdu pod nohami”, ať už se vydá kamkoliv – do práce, do vztahů, do politiky, do mystiky a duchovnosti, zkrátka kamkoliv.
V průběhu posledních let, kdy byl zápis sepsán, jsem narazil na mnoho moudrostí v citátech jiných filosofů a mystiků a přece, jádro je vždy stejné, jen je otázkou, čemu člověk věnuje svou pozornost a svůj čas. Toť svobodná volba člověka.
Nejkrásnější však bylo, že po dopsání těchto knih nechal jsem si přečíst svou Gnanna Khandam v knihovně palmových listů, a v noci před čtením spojil se se mnou jeden duchovní mistr a požehnal mi. Poté, co v jazyce mistrů ke mne promlouval, předal mi vzkaz také v českém jazyce, kde mi řekl, že jsem vykonal to, co jsem zde přišel vykonat – ono sepsání těchto tří velice klíčových knih k pochopení a přijetí toho, co je to býti “ČLOVĚKEM”. A právě v následující den ráno při čtení mého palmového listu mi bylo řečeno, že jsem získal požehnání maharišiů, což bylo jako takové posvátné stvrzení toho všeho – mých pocitů, mých zkušeností, zkušeností mých blízkých a také nezkresleného výkladu z Indie, který nejen, že stvrdil ono požehnání, ale potvrdil také to, že jsem byl přímo spojen se “Supreme Soul” a projevena moudrost byla právě skrze psanou formu, což byla aktivita, kterou jsem v té době nikde neuváděl.
A tak to, co bylo mi dáno, vykonáno bylo.
A co dále? …
Býti sám sebou a konat vše v souladu sám se sebou, neboť právě tento stav bytí
přináší dary dosud nevídané.
Moudrost na závěr
Život žijeme jen jednou. Ano, jen jednou! Ačkoliv časové schéma ve své podstatě neexistuje, my jsme zde právě nyní a právě nyní máme žíti své životy. Otázkou, tou jedinou a nejdůležitější je, v jakých kvalitách jej chceme prožívat.
Marek Szweda
