Proč jsem začal masírovat? ~ Osobní zkušenosti ~ Většina mých přátel bezesporu ví, že se poslední dobou vcelku intenzivně věnuji masážím. Je to vcelku zajímavé …
PROBUZENÍ KREATIVITY
~ Kreativní Buddha ~
Abych byl upřímný, v průběhu celého mého života, až do doby “probuzení” nebyl jsem nikdy schopen cokoliv napsat, nakreslit, či jakkoliv sebe sama projevit skrze umění, jako takové (nebudeme-li počítat slohové práce a výtvarnou výchovu ve škole, ve které jsem se skutečně trápil). Až poté, co můj život naplnilo uvědomění si určitých životních principů, které se v mém životě objevily z čista jasna, začalo se ve mne probouzet ono kreativní vědomí tvorby něčeho, co obohatí můj život o něco, co je mi skutečně vlastní a velice blízké, nikoliv něco, co je tvořeno ostatními a ovlivňuje to poté vědomí toho, kým jsem. Neboť přece jen naše okolí, které si sami tvoříme, které si sami vybíráme, nás neskutečně ovlivňuje a z velké části tvoří to, kým jsme.
A tak započalo studium mého kreativního vědomí, studium, které je spíše hraním a zkoušením si nového, co doposud bylo skryto v mém nitru a očekávalo ono mé “probuzení” a objevení tohoto aspektu, který máme uschovaný sami před sebou, jako poklad, jenž čeká na správnou chvíli, aby projevil se v našich životech a obohatil tak naši cestu poznání o nádherné prožitky, nádherné zkušenosti, a mnoho poznání, jenž tvoří naši životní pouť zde.
Výše jsem zmínil kreativní vědomí – ovšem, co je to? Je to stav vědomí, do kterého se každý z nás dostává v průběhu našich životů. Někdo se v tomto stavu nachází po většinu části svého života, zatímco někteří tento stav nezažijí nikdy. Je to skutečná svoboda tvořit v souladu sám se sebou, neboť každý člověk touží projevit se, jen je bržděn tím, co jeho okolí tvoří, jak jej ovlivňují, v jakém prostředí prožívá svůj život, ať už kulturním, geografickém, či demografickém, ono to vše velice působí na to, jakým způsobem jsme vychováváni, jakým způsobem jsme inspirováni, v jakém nastavení poté aktivně prožíváme naše životy a jednotlivé “lekce” přicházejíc nám do naší pouti poznání nás něco přiučit.
Velice úzce tato tématika souvisí s pojmem Buddha – Buddhismus jako takový znázorňuje cestu k “osvícení”, což je stav vědomí, který znázorňuje určitou hladinu, do které se člověk dostává svým vlastním vědomím si onoho dosaženého stavu. Osvícený však může stát se obyčejným člověkem, ztratí-li stav osvícení, proto jakýkoliv stav vědomí je vždy pouhý stav v prožitku tady a teď jako zkušenost. Nemůžeme říci, že by zde člověk mohl žít osvícený život od jeho narození až po stáří, nemůžeme žít jen v jednom stavu, neboť poté by zde nebyl ani onen stav “osvíceného” (neboť poté ani Buddhismus nebyl by zde, že?), neboť žijeme v duálním světě, kdy jeden stav je zde od toho, aby lišil se od jiného, avšak pokud nezakusíme jeden stav, nemůžeme rozlišit stav druhý, proto je to škola nejvyšší, kde člověk zkouší všechny stavy vědomí a sám rozhoduje, který stav v dané chvíli prožívat chce – to je ta naše svobodná volba!
Ovšem, abychom mohli žíti “vědomý” či “probuzený” život, je nejdříve nutné pracovat s naší pozornosti, která udává to, v jakém stavu naše vědomí je. Pokud člověk nedokáže udržet svou pozornost tam, kam chce, aby ona pozornost mířila (ať už je to vyrušením někým, obdržení zprávy, která naruší tok aktuálních myšlenek a představ, ať už je to stav stresu či emocionální nestability, a tak dále…), pak se ony stavy vědomí projevují bez toho, aniž by daný člověk měl vůbec povědomí o tom, co prožívá, zkrátka a dobře, prožívá život v podvědomé úrovni projevu sebe sama, jež můžeme nazvat “neprobuzení”.
A co tímto chci říci?
“Buďte pozorní k tomu, co se děje ve vašich životech, co prožíváte ve Vašem nitru, neboť ona pozornost je klíčem k tomu, abychom mohli začít pracovat se svým vědomím a jednotlivými stavy vědomí, které prožívat chceme, které chceme rozvíjet, které chceme využívat k aktivní tvorbě v našich životech a právě kreativní vědomí je to, kam by se měla naše pozornost zaměřit, chceme-li se vyjadřovat skrze umění a projevit tak celý náš život, jako celek, neboť náš život je naše umělecká tvorba, která udává to, kým jsme.”
Aby to nebyly jen obecné informace ohledně toho, jak celé toto téma vnímám, sepíši zde pár příkladů, jak se ono kreativní vědomí začalo postupně projevovat v mém životě. Začneme nejdříve tím nejjednodušším a postupně to budu rozvíjet do detailnějšího principu projevu umění, které začalo postupně pronikat do mého života.
Paradoxně, vše začalo u toho, co bylo mou nejhorší stránkou v oblasti umění a kreativity – a tou bylo psaní – ano, nikdy jsem nebyl kreativní a slohové práce ve škole mi vždycky dělaly trable – nikdy nevěděl jsem, jak onen příběh sepsat, nevěděl jsem, jakou zápletku do oné slohové práce vložit, aby to dle formální úpravy mělo ono “vyvrcholení” děje a postupné stupňování a odstupňování napětí dějové linie, aby to vše bylo nějakým způsobem pro čtenáře (tedy učitelku) zajímavé a čtivé… no zkrátka bylo to pro mne velice stresující, co vám zde budu povídat. 🙂
Mnozí zajisté znáte pojem “automatické psaní/automatické písmo”, které je v mnoha “esoterických a duchovních” literaturách velice často uváděno a popisováno. V období onoho “probuzení” mi to zkrátka přišlo do života, zcela přirozeně, aniž bych po tom toužil, asi tak, jako dítě narozené na svět se poprvé nadechne, zcela přirozeně, bez plánování onoho nádechu. Vzal jsem si do ruky tužku, dal před sebe papír, a skrze uvědomění si sebe sama, dostal jsem se do stavu kreativního vědomí, kdy mi ruka ve své podstatě, začala sepisovat můj příběh. Nebylo to způsobem, jako jsem psal jakýkoliv text doposud – vždy jsem nejdříve ve své mysli uvažoval, o čem budu psát, jakou to bude mít strukturu a formu, jakou to bude mít podobu, to vše šlo v tomto stavu vědomí pryč a zůstalo pouze kreativní vědomí, které se začalo projevovat v dané chvíli psaným textem, který zkrátka a jednoduše přicházel bez jakékoliv příčiny, bez jakéhokoliv stresu či odporu, zcela přirozeně jako onen první nádech narozeného dítěte, jenž je nejkrásnějším připodobněním prožitku něčeho nového, ale zároveň tak přirozeného, že člověk je skutečně uchvácen tím, čeho je schopen. A tak jsem poprvé zakusil ono kreativní vědomí a práci se stavem mého vědomí do podoby, které jsem věnoval svou pozornost a které jsem nechal zcela přirozeně se projevovat.
Kreativní vědomí je stav Vašeho nastavení, které prožíváte ve prospěch vlastní tvorby života. Věnujte se kreativitě, jako věnujete se čemukoliv jinému ve Vašich životech!🙏
Ano, tohle byl první krok k nahlédnutí do stavu kreativního Buddhy. Samozřejmě, ono to trvalo nějakou dobu, než jsem byl schopen dosáhnout aktuálního stavu kreativní tvorby, kdy si mohu usednout za počítač, dostat se do onoho stavu vědomí a sepsat během jednoho dne krátkou knihu (včetně témat dosud nestudovaných, pravda, většinou filosofických, jsem přece tak trošku filosof, že?), aniž bych si musel ve své podstatě něco připravovat, něco vymýšlet svou myslí, zkrátka sledujete tok onoho vědomí, a necháváte ono kreativní vědomí projevovat se v celé své podstatě bez toho, aniž bychom do něj zasahovali svou myslí, která onen tok narušuje a limituje jeho projev.
Hned vzápětí poté, objevovaly se nové způsoby využití onoho kreativního vědomí v mém životě. Začal jsem zpívat, začal jsem se pohybovat, jako když listí následuje onen proud větru a přizpůsobuje se mu. To je intuitivní tvorba skrze napojení se na své kreativní vědomí, které nám dokáže v mnoha oblastech náš život obohatit, harmonizovat a nejen to! Intuice je z počátku velice důležitá, člověk musí věnovat pozornost aspektům, které doposud byly v životě praktikanta velice upozaděny a zazděny za bariéry mysli, kultury a života onoho praktikanta jako takového. Poté, co člověk chce onu přirozenost získat zpět, musí věnovat svou pozornost za onu vytvořenou bariéru, která se překonává různě – někomu stačí věnovat svou pozornost tam, kam potřebuje, někomu do života přijdou určité životní události, které ono kreativní vědomí probudí, někdo se vzbudí již s aktivovaným nadáním… Je to zkrátka různé u každého jednotlivého člověka. Není zde univerzální cesty, jak se k onomu kreativnímu vědomí přiblížit, neboť každý z nás je unikát, že ano?! 🙂
A tak jsem začal objevovat nové způsoby, nové aktivity, nové příležitosti a talenty, které nyní obohacují můj život a tvoří jej smysluplnější, hravější a zejména, což je pro mne nejdůležitější, aktivuji své vlastní Já a potenciál svého vlastního vědomí, kterým ve své podstatě jsem.
Cílem článku není detailní moudrost ohledně duchovních praktikách a spirituální tématice obecně. Cílem je inspirovat lidi k pozornosti sebe sama, neboť to, v jakém stavu vědomí se nachází, ve velké míře ovlivňuje jejich život. Proto staň se Buddhou, ať už bojovým, kreativním, či pokojným. 🙏
Moudrost na závěr
„Umění je to, co mnozí považují za projev sebe sama. Umění je to, jakým způsobem hovoříme, jakým způsobem se pohybujeme, jakým způsobem se projevujeme, jako celistvý člověk.”
Marek Szweda
